McKenzie diagnostická metoda
McKenzie diagnostická metoda® MDT souhrnně
McKenzie metoda® Mechanické Diagnostiky a Terapie® (MDT) je biopsychosociální systém vyšetření a léčby muskuloskeletálních potíží, který klade důraz k posílení pacienta v autoterapii. Jedná se o systém založený na důkazech, který lze aplikovat u akutních, subakutních i chronických potíží páteře a končetin. (1-5)
MDT nabízí spolehlivý (6-8) a praktický přístup, který klade na první místo potřeby pacienta a vede klinika k jejich naplnění.
McKenzie vyšetření umožňuje klinikům přesně a efektivně třídit pacienty a směřovat je k odpovídajícím službám. Umožňuje časnou identifikaci „red flags“, které mohou ukazovat na závažnou patologii vyžadující okamžité odeslání. (9) Výzkum ukazuje, že významná část pacientů s nezávažnou bolestí páteře a končetin dobře reaguje na specifická cvičení a má méně symptomů, pokud je léčena cvičením individuálně vybraným podle pacientovy klasifikace. (10, 11) Jedinečná kombinace posturálních doporučení a specifických individuálních cviků vedených terapeutem vyškoleným v MDT umožňuje většině pacientů efektivně zvládat svůj pohybový problém. Tento proces posiluje uvědomnění pacienta, zvyšuje jeho spokojenost s léčbou a snižuje náklady zdravotní péče. (12, 13)
| Odkazy na literaturu: | Odkazy na videa: | ||||||||||||||||
|
|
Robin McKenzie na MDT Videu
McKenzie metoda® MDT detailně
Protokol péče dle MDT má 4 fáze léčby mechanických obtíží.
Vyšetření
McKenzie systém využívá validovaný vyšetřovací proces, který umožňuje terapeutovi zařadit pacienta do přesně definovaných klasifikací. Tyto jasně vymezené klasifikace následně určují odpovídající protokoly léčby.
Důležitou součástí vyšetření je, že dobře vyškolení McKenzie terapeuti dokážou rozpoznat pacienty s patologií nevhodnou pro tuto terapii. Tito pacienti mohou být ihned odesláni k dalšímu lékařskému vyšetření k příslušnému specialistovi.
Po pečlivém dotazování na to, jak symptomy ovlivňují a omezují pacienta a jak různé pohyby a polohy symptomy mění, je pacient požádán, aby se pohyboval v různých směrech a sdělil terapeutovi účinek těchto pohybů. U pacientů s potížemi páteře dochází v 50–70 % případů (v závislosti na délce trvání symptomů) k rychlým změnám. Bolest se může v odpovědi na specificky vybrané pohyby dle směrové preference přesouvat z perifernější oblasti směrem k páteři. Pokud se v odpovídajícím pohybu pokračuje, bolest se stahuje směrem ke páteři. Tento jev se nazývá centralizace a řada recenzovaných studií ukazuje, že pacienti, u nichž dochází k centralizaci, mají lepší výsledky než ti, u nichž k centralizaci nedochází.¹,²
S centralizací obvykle souvisí postupné zvětšení rozsahu pohybu a návrat pohybové funkce. Tento jev se vyskytuje u podskupiny pacientů s bolestí páteře.
Odkazy na literaturu:
- Werneke a kol., 1999, 2005, 2008
- Květen a Aina 2012
Klasifikace - Diagnostika
Na základě interpretace nálezů z vyšetření zařadí McKenzie terapeut pacienta do jedné ze 16 vzájemně se vylučujících klasifikací. Všechny tyto klasifikace mají jasně definovaná klinická kritéria, aby je bylo možné spolehlivě identifikovat v běžné praxi.
Specifická charakteristika klinického obrazu u každé klasifikace společně s individuálními faktory pacienta určují vedení léčby. Specifická cvičení, opakované pohyby, dlouhodobé setrvání v pozicích a edukace o chování symptomů jsou základními prvky většiny intervencí.
Léčba
Jakmile je pacient klasifikován, terapeut vyškolený v MDT ve spolupráci s pacientem zahájí léčebný plán specifický pro danou klasifikaci, který zohledňuje individuální potřeby pacienta a cíle návratu k optimální funkci.
Pokud je klasifikací Derangement syndrom, pacient dostane cvičení, které odpovídá směrové preference – directional preference.
Pokud je klasifikací kontraktilní dysfunkce, pacient je veden k postupnému zatěžování postižené tkáně tak, aby se podpořil návrat kapacity tkáně a obnovy funkce.
Pokud je klasifikací syndrom chronické bolesti, je pacient veden individuálním, gradovaným, postupným a tempem přizpůsobeným léčebným plánem, který má obnovit jeho důvěru v pohyb a zlepšit funkci.
Se všemi pacienty se vede rozhovor o povaze jejich problému a jejich roli v autoterapii.
McKenzie systém zdůrazňuje autoterapii a nezávislost pacienta. Proto se v první řadě využívají síly generované pacientem samotným. Teprve pokud tyto síly nestačí, jsou doplněny manuálními procedurami prováděnými terapeutem.
Prevence
McKenzie systém usiluje o to, vybavit pacienty vhodnými strategiemi péče, které přesahují krátkodobou úlevu a směřují k prevenci recidivy. Výzkumy ukazují, že zejména bolesti páteře mají tendenci se vracet a recidivy bývají často závažnější. Prevence recidivy je proto důležitější než pouhé poskytování krátkodobé úlevy pasivními léčebnými postupy.
"McKenzie systém natolik skutečně účinně učí pacienty autoterapii, že při recidivě bolestí dolní části zad nemusí vyhledávat zdravotnického pracovníka.“ (de Campos et al., 2020)