ČASTÉ MYLNÉ PŘEDSTAVY O MCKENZIE SYSTÉMU

Pojďme si jednotlivé body projít, abychom přesněji popsali, co McKenzie systém skutečně je:

Všechna tato tvrzení si nyní rozebereme jednotlivě, abychom přesně popsali, co MDT je.

Není McKenzie systém jen soubor speciálních cviků?

McKenzie systém je mnohem víc než jen předpis cvičení; je to rámec pro vyšetření, klasifikaci a klinické rozhodování, který vede terapeuta k formulaci vhodných léčebných protokolů pro problémy, se kterými pacienti přichází. Terapeut odebere podrobnou anamnézu, zjišťuje, jak problém ovlivňuje pacientův život a jak specifické denní aktivity ovlivňují příznaky/symptomy a pohyb. Během anamnézy začíná terapeut vytvářet hypotézy o pravděpodobné klasifikaci, které jsou dále ověřovány fyzikálním vyšetřením, zahrnujícím různé zatěžovací strategie. Zjištění z anamnézy a reakce na zatěž vedou k pracovní klasifikaci. Tato pracovní klasifikace spolu se zohledněním kognitivních, environmentálních a osobnostních faktorů ovlivňujících pacientovu zkušenost s bolestí dále řídí léčebnou strategii.

Není McKenzie jen o extenzi páteře?

PSymptomatická a mechanická odpověď na opakované pohyby nebo dlouhé setrvání v pozicích během vyšetření, v kombinaci s anamnézou, určují pacientovu klasifikaci. U klasifikace Derangement je směr cvičení použitý v léčbě označován jako směrová preference. Jde o zatěžovou strategii, která pacientovi umožňuje, aby se cítil lépe. Extenze je nejčastější směrovou preferencí pro páteř, ale není jediná a Derangement není jedinou klasifikací. MDT terapeut zkoumá pohyby ve všech rovinách, aby určil specifickou klasifikaci a nejúčinnější léčebnou strategii.

Není McKenzie známý jen tím, že zjišťuje směrovou preferenci? 

Ačkoliv je velmi častá, směrová preference je fenomén spojený pouze s jednou McKenzie klasifikací: Derangement syndromem. Celkově existuje 16 vzájemně se vylučujících klasifikací. Ty zahrnují řadu diagnóz, včetně stenózy, syndromu chronické bolesti či traumatu. Všechny tyto klasifikace jsou MDT terapeuty rozpoznávány a buď jsou jimi léčeny, nebo jsou pacienti vhodně odesláni.

Jak McKenzie systém zachází s biopsychosociálními aspekty bolesti a disability?

Terapeuti používající McKenzie systém uznávají a dokážou rozpoznat, že na pacientovu prezentaci mají vliv kontextové, kognitivní a emoční faktory, a tyto faktory jsou zohledňovány v léčebných strategiích. Díky důrazu na edukaci, aktivní cvičební léčbu a sebe-léčbu je McKenzie systém velmi výrazně biopsychosociálním přístupem. Výzkum ukazuje, že použití MDT je spojeno se zlepšením strach-vyhýbavého chování, sebezvládání bolesti, deprese a psychické zátěže.

McKenzie systém NENÍ jen o meziobratlové ploténce

Ačkoliv byl původně model ploténky používán k vysvětlení derangementu v páteři, derangement se vyskytuje ve všech kloubech a mechanismus není dosud plně pochopen. Je třeba zdůraznit, že McKenzie systém není závislý na patoanatomické diagnóze, ale je založen na výzkumem podloženém klasifikačním systému, který sám o sobě vede klinika k odpovídající léčebné strategii.

Používá McKenzie systém manuální techniky?

Přestože McKenzie terapeuti se zpočátku u pacientů snaží využívat spíše „hands off“ (bez rukou) přístup, mobilizace a manipulace jsou součástí kontinua tzv. progrese sil.

Důraz je kladen na edukaci a léčbu vedenou samotným pacientem, aby se snížila závislost na terapeutovi a pacient získal kontrolu nad svými symptomy. Teprve pokud tento přístup nepřináší uspokojivou odpověď, zvažují se hands-on techniky, jako je mobilizace. I tehdy se používají jen v rozsahu, který umožní, aby pacient byl následně úspěšnější v sebe-léčbě.

Lze McKenzie systém použít i u muskuloskeletálních problémů končetin?

Kompletní McKenzie vyšetřovací a klasifikační systém lze úspěšně aplikovat také u pacientů s problémy končetin a existuje rostoucí množství výzkumů, které se jeho využitím a účinností v této populaci zabývají.

Stručně řečeno, McKenzie systém je komplexní biopsychosociální klasifikační systém. Poskytuje klinikům rámec pro práci s pacienty a umožňuje, aby intervence odpovídaly specifické prezentaci a potřebám pacienta. Vytvoření silného terapeutického vztahu společně s interpretací symptomatických a mechanických změn vycházejících z anamnézy a z reakce na opakované pohyby do krajních poloh a dlouhodobé polohy jsou klíčovými prvky procesu MDT.

MDT není jen o páteři 

MDT koncept vyšetření a klasifikace je úspěšně využíván rovněž u periferních kloubů a stale vzrůstá podpora v literatuře (výzkumu) i v této oblasti. 

Stručné shrnutí na závěr:

MDT je klasifikační systém. Rozlišuje mezi mechanickými a nemechanickými zdroji bolesti a omezením funkce. Symptomatických a mechanických změn je dosahováno použitím opakovaných pohybů a udržovaných pozic.